Lavabo

LAVABO je pohy­bová insce­nace s prvky nového cirkusu. Insce­nace je výzkumem fyz­ick­ého i duševního očištění, pře­chodovým prožitím vlast­ního těla a těch okamžiků, kdy se ocitáme jen sami se sebou. Kde končí lid­ské tělo a začíná mysl? Obličej je jed­iná část těla, kter­ou na sobě nikdy neu­vidíme. To, co z něj můžeme vidět, je vždy jen jeho repro­dukce nebo jeho obraz.

Pre­miéra 17. 10. 2019 ~ 19:00 ~ BAZÉN Kasár­na Karlín

Tvůrčí tým:
Jana Stárková
Lukas Blaha
Ondřej Menoušek

Sound design:
David Herzig, Kryštof Blabla

Light design: Ondra Menoušek, Rufi­na Bazlova

Pro­dukce: Špat­né divadlo

Trail­er: Mar­tin Kubalec

Pro­jekt pod­pořili: Cirqueon, DAMU, HAMU, BiOOOcz, Nadace živ­ot umělce, MKČR, SFK, Měst­ská část Pra­ha 8

Poděkování: Kasár­na Kar­lín, Lázně Toušeň, Kami­la Menoušková, Eliš­ka Vavříková, Sára Pospíšilová. Před­stavení vzniklo v rám­ci rezi­denčního pro­gra­mu CIRQUEONU — Cen­tra pro nový cirkus.

Lukas Bla­ha je herec, tanečník, žonglér a jed­ním ze zak­lá­da­jících členů souboru My Klu­ci, co spolu chodíme, a novo­cirkusového usku­pení Cink Cink Cirk. Na české scéně kromě vlast­ní autorské tvor­by spolupracu­je se skupina­mi jako jsou Tan­te­horse, Spit­fire Com­pa­ny nebo Far­ma v Jeskyni. Ve své prá­ci rozvíjí žon­glování, objek­tovou manip­u­laci a jejich synkrezi s pohybem, tancem, a divadlem. Důleži­tou součást jeho tvor­by je improvizace a zkoumání spon­tán­nos­ti a spo­jení vnitřního svě­ta herce s vnější­mi impulzy. Rád se inspiru­je a zkoumá vztah mezi výt­varným uměním, prožitkem a per­for­ma­tivní­mi tvary. Během svých studíi na pražské HAMU absolvo­val stáže na Die Etage v Berlíně a na Insti­tut del Teatre v Barceloně. S režisérk­ou Janou Stárkovou spolupra­co­v­ali na pro­jek­tu Dó, a později na pro­jek­tu SUB­UR­BIA, per­for­ma­tivní procházka.

Jana Stárková dokonču­je v tuto chvíli mag­is­ter­ský pro­gram Dra­maturgie na Kat­edře alter­na­tivního a loutkového divad­la pod vedením Jiřího Havelky. Kromě pohy­bového a tanečního divad­la se věnu­je zásahům do veře­jného pros­toru a exper­i­men­tál­ním per­for­mance (např. The dog project). Mezi jeden z jejích posled­ních pro­jek­tů patří taneční film Oměj, který se zabývá komu­nikací člově­ka a měs­ta. Je spolu s Ondrou Menouškem člen­em skupiny Špat­né divadlo.

Ondra Menoušek je scéno­graf, výt­varník a per­former. Pochází z Polabí. Vys­tu­doval scéno­grafii na Kat­edře alter­na­tivního a loutkového divad­la DAMU. Podílel se napřík­lad na scéno­grafii insce­nace Moře klidu v Diva­dle DISK nebo Jeskyně slov v Diva­dle X10. V sérii per­for­mancí s názvem self­ie chi se zabý­val propo­jením svě­ta sociál­ních médií a veře­jného pros­toru. Celoživ­ot­ní zájem o japon­sk­ou kul­tu­ru nyní prohlubu­je v rám­ci stu­dia japanolo­gie na Uni­verz­itě Karlově.